Bílá místa

Martin Maxa

1:C#mBíláG#mmísta na tvémAtěle HAvčeG#nejsou-je to C#mtak.G#m,
C#mMám tě G#mzmapovanouAvíc, HnežA siG#7 sama můžešC#mpřát.
G#mJeště Avíc Hnež Asi G#7sama můžeš C#mpřát.
G#mZnám F#mvšechny ženy v tvém těle,všechny C#mměl jsem je v náruG#mčí.
S každouF#mz nich jsem se F#m/Adostal už F#mpo nocích do křížC#mku.G#7   F# 
F#mčerta mi F#m/Azáleží F#mna tom,
že C#mtím,kdo v podruG#mčí tvých rozmaArů konG#čí jsem vždyckyEjá.
R:Co máHbýt? Jsem totižEtím,kdo z tvý G#klenotnice má C#mvíc šperků Hnež by si mohl Epřát.
G#7Jsem Etím,pro koHho tvý tělo Ebílý jak květy G#7kornoutice Aaž k ránu voG#ní -hmm voC#mní.
HTo Ejá jsem Htím, komu se Etvý dlaně jak G#7tanečnice, když C#mstmívá se, na Htěle roztanEčí.
G#7Co C#mříct? Tak už Hto bývá, jeEnoc a jenom G#večernice nás Ahlídá a G#7v tvářích hoC#mří.
G#7Jen Azírá a G#7v tvářích ho C#mří.G#m __C#m __G#m __A G# C#m 
2:Máš tělo jako vrba za noci,když čekáš na zpověď.
Máš tělo jako vrba-samý otázky a žádná odpověď.
Jen samý otázky a žádná odpověď.
Já cítím všechny ty ženy,a když tě svírám v náručí
má představa kdo,z koho se rozpadá.
Kdo je tu lovcem a kdo štvsnou zvěří?Náhle tím,
kdo v područí tvých rozmarů končí jsem zase já.
R:Co má být? Jsem totiž tím, kdo z tvý klenotnice má víc šperků než by si mohl přát.
Jsem tím, pro koho tvý tělo bílý jak květy kornoutice až k ránu voní-voní.
To já jsem tím, komu se tvý dlaně jak tanečnice, když stmívá se,na těle roztančí.
Co říct? Tak už to bývá, je noc a jenom večernice nás hlídá a v tvářích hoří,
jen zírá a v tvářích hoří.
C#m___G#m___C#m___G#m___C#m___A__G#__C#m +flažolet na 12.pražci
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:21:39.09+00:00
Výsledky hledání: